Jsou dny, kdy máš pocit, že se to všechno bortí. Dítě pláče a ty nemáš sílu ho utěšit. Kuchyň je plná nádobí, v tobě plná únava. Nevíš, kdy ses naposledy v klidu najedla. Kdy ses opravdu vyspala. Cítíš se vyčerpaná, nepochopená, sama. A někde vzadu se ozývá hlas: „Měla bys to zvládat líp.“
Ale pravda je jiná: zvládáš to. Jen to nevypadá tak, jak sis to možná kdysi představovala.
Realita není Instagram
Nikdo tě nepřipravil na to, jak náročné to bude. Jak často budeš pochybovat, jak silné emoce přijdou. A přitom zvenku to může vypadat, že jiní to zvládají líp. Jenže fotky usměvavých maminek a dětí jsou jen střípky. Mezi nimi jsou slzy, výbuchy, výčitky a momenty, kdy sedíš na zemi a brečíš potichu, aby tě nikdo neslyšel.
A právě tohle je mateřství. Skutečné. Ne dokonalé – živé.
Vyčerpání není slabost
Být unavená neznamená, že selháváš. Znamená to, že dáváš. Každý den. Bez pauzy. A každá žena má hranice – i ty. Mateřství není závod o výkon. Je to vztah. A ten přežije i dny, kdy jen přežíváš. Dítě nepotřebuje, abys byla vždy silná. Stačí, že jsi dost přítomná. I s únavou, se slzami, s tichým objetím, když už není co říct.
Pomoc není slabost, ale odvaha
Říct si o pomoc je často to nejtěžší. Ale je to klíčové. Mateřství nemá být sólo. Jsme společenské bytosti – a v péči o dítě je přirozené potřebovat druhé. Rodinu, kamarádku, partnera, terapeuta. Komunitu. Není to známka selhání. Je to síla přiznat si, že nejsi stroj.
I špatný den může mít lásku
Jsou dny, kdy se ti zdá, že jsi všechno zkazila. Ale právě v těch dnech, kdy se dítě na konci dne k tobě stejně přitulí – unavené, ale v bezpečí – můžeš poznat, že láska není jen v radosti. Je i v únavě. Ve vydržení. V tom, že jsi tu pořád. A že to nevzdáváš.
Závěr
Mateřství není jen o tom „zvládat“. Je o tom být. I rozbitá. I nejistá. I tichá. A i v tomhle stavu dáváš svému dítěti víc, než si myslíš. Protože jsi tu. A to je víc než dost.
Chceš další text zaměřený na mateřství a psychické zdraví, nebo třeba povzbudivý dopis pro novopečenou maminku?
